Argentina

• Poloha
• Geografie
• Státní zřízení
• Jazyk
• Státní vlajka
• Obyvatelstvo
• Náboženství
• Hospodářství
• Podnebí
• Měna
• Časové zóny
• Předvolba
• Historie – důležité letopočty

Všichni vědí, že Argentina je zemí tanga, ale už méně, že nejvyšší hora amerického kontinentu, Aconcagua, leží právě na její západní hranici s Chile. Argentinské telecí maso je proslulé po celém světě, ale už málokdo slyšel o fantastických ledovcových útvarech nacházejících se v jezerní oblasti. A zatímco všichni vědí, kde je Ohňová země, mnozí netuší, že město Ushuaia, kromě toho, že je hlavním přístavem při průplavu Magallánskou úžinou, je také nejjižnějším městem na světě.

Když ponecháme stranou sofistikované hlavní město, gauče na koních a obrovské pláně pampy a otevřená rozlehlá území Patagonie, může nás Argentina překvapit také kvalitními víny, úchvatnými vodopády uprostřed pralesa, koloniálními městy nebo koloniemi tučňáků. Dovolená se tu dá strávit tak rozmanitými způsoby, které sahají od projížďky na koních Andami po sázky v kasinu na atlantickém pobřeží.

První kolonisté přišli na území Argentiny z nejrůznějších zemí a jejich směsice nemá v celé Jižní Americe obdoby. Převážná většina osadníků však přišla ze střední a severní Evropy a střední Asie. Vliv emigrantských komunit je stále ještě silně patrný v celé zemi, ať už jsou to zápasy v kriketu nebo polo, které sem přinesli Britové, nebo lyžařská střediska alpského charakteru nebo obdoba německého Oktoberfestu či welšského Eisteddfodu.

V žádném případě by si ovšem návštěvník, ať už cestuje jen do Buenos Aires nebo i dál do vnitrozemí, neměl nechat ujít seznámení se samotnými Argentinci. Pokud strávíte odpoledne v kavárně povídaje si s veselou skupinkou tzv. porteňos (jméno, které se dává obyvatelům Buenos Aires) nebo budete diskutovat o koních se zkušeným gaučem v Patagonii, určitě se dovíte mnohé o fascinující kultuře, na kterou jsou obyvatelé Argentiny tak právem hrdi.

Argentina je zemí mnoha bohatství, i když stříbro k nim nepatří, jak si to mysleli první španělští kolonizátoři, když dávali jméno této obdivuhodné zemi (v latině argentum znamená stříbro). Tento kov se našel později a v mnohem větší míře na severu,v Bolívii a Peru, nicméně název již Argentině zůstal.

V posledních letech vešla Argentina do povědomí hlavně díky rozpadu ekonomického a finančního systému. Střední majetná třída rozmnožila řady nezaměstnaných a paralelně s tím došlo k nárůstu chudoby a následně demonstracím. Nicméně frustrace a hněv lidí z chudoby se nikdy neobrátil proti zahraničním návštěvníkům, kteří mohli vždy zaznamenat vřelé přijetí.

Poloha

Argentina je nejjižnější zemí jihoamerického kontinentu a rozlohou necelých 2,8 milionů km² na pevnině a dalších 1,2 miliónů km² na ostrovech a v Antarktidě, se řadí na druhé místo v Americe (po Brazílii) a na sedmé místo ve světě, co se velikosti týče. Je tvořena 23 provinciemi, z nichž jedna zahrnuje i část Ohňové země, některé ostrovy jižního Atlantiku a také část Antarktidy. 14 z těchto provincií je původních, historických, jsou to : Buenos Aires , Catamarca, Córdoba, Corrientes, Entre Ríos, Jujuy, La Rioja, Mendoza, Salta, San Juan, San Luis, Santa Fe, Santiago del Estero a Tucumán. Zbývajících 9 provincií vznikalo v průběhu 2. poloviny 20. století.

Na severu hraničí s Bolívií a Paraguayí, na západě s Brazílií a Uruguayí, na východě pak s Chile - délka státní hranice je 9376 km. V nejdelším místě dosahuje 3 700 km a v nejširším 1500 km. Jak se dá předpokládat, tak rozsáhlá země nabízí obrovskou rozmanitost topografickou i klimatologickou.

Geografie

Základní charakteristikou je obrovský kontrast, který tvoří rozsáhlé roviny na západě a působivé pohoří And na východě, kde se také nalézá nejvyšší hora amerického kontinentu - Aconcagua (6959m). Andy od Jujuy až po Ohňovou zemi nabízí pusté náhorní roviny plné údolí, bystřin a barevných horských štítů na severovýchodě, které přecházejí směrem na jih na jezera, lesy a ledovce v Patagonii.

Na severozápadě mezi řekami Paraná a Uruguay se rozkládá tzv. Mezopotámská Argentina charakteristická nízkými kopci, lagunami a bažinami, které vypovídají o dřívějších tocích těchto řek. V některých oblastech, uprostřed subtropického pralesa, se skrývají obrovské pukliny, které nabízejí takové fenomény, jako jsou například vodopády Iguacu. V centru země se rozprostírá nejrozsáhlejší a nejznámější nížina - Pampa - hojně využívaná k zemědělství a chovu dobytka.

Směrem na jih, kde se Andy svažují do moře, se rozléhají neúrodné a kamenité vysočiny Patagonie. Vysoké útesy atlantického pobřeží vykreslené do nejrozmanitějších forem skrývají poklady, jako Valdezský poloostrov, který nabízí okázalou podívanou na útočiště mořských živočichů.

Státní zřízení

Argentina je federativní, demokratickou republikou složenou z 23 autonomních provincií. Státní moc je rozdělena na tři složky: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Hlavním městem je Buenos Aires s autonomní vládou.

Jazyk

Oficiálním jazykem Argentinské republiky je španělština. V Buenos Aires se můžeme setkat s typickou hantýrkou lunfardo, která je směskou italštiny, brazilské portugalštiny a dokonce i angličtiny.

Státní vlajka

Státní vlajka pochází z roku 1812. Tvoří ji tři stejně široké vodorovné pruhy: bledě modrý, bílý, bledě modrý. V roce 1818 bylo do středu umístěno žluté mayské slunce.

Plná vlajka se sluncem je tzv. ceremoniální vlajka (Bandera Oficial de Ceremonia). Vlajka bez slunce je tzv. ozdobná vlajka (Bandera de Ornato). Ceremoniální vlajka musí být vždy pověšena výše než ozdobná vlajka. Z vexilologického hlediska je ceremoniální vlajka národní, státní a námořní vlajkou, ozdobná je alternativní národní vlajkou. Obě jsou považovány za rovnocenné národní vlajky.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel přesahuje 36 miliónů, ze kterých téměř polovina žije v hlavním městě (Buenos Aires) a jeho okolí. Hustota osídlení je 13 obyvatel na km². 95% obyvatel je bílé rasy, jedná se především o potomky italských a španělských přistěhovalců.

Náboženství

Oficiální náboženství je římsko-katolické, existuje však naprostá volnost vyznání. Mimo protestantské, židovské a islámské se praktikuje i ortodoxní řecké a ruské náboženství.

Hospodářství

Nejvýznamnějším odvětvím je zemědělství a chov dobytka. Jedná se především o pěstování obilovin a olejnatých rostlin, cukrové třtiny, bavlny, ovocných stromů, maté a vína. Chov dobytka je charakterizován především počtem kusů a kvalitou masa a kůží. Chová se hovězí dobytek, ovce, koně a prasata.

Co se týká těžebního průmyslu, četná jsou naleziště metalických kovů, např. železa, uranu, olova, wolframu, zinku, zlata, mědi, stříbra a magnézia, dále se těží sůl, sádra, písek, žula, ropa, plyn a uhlí. Důležitou roli hraje také rybolov.

Podnebí

Vzhledem k obrovským parametrům země je její podnebí velice rozmanité: většina země leží v mírném pásmu jižní polokoule, klima je mírné a vlhké v pampských nížinách, studené a vlhké na západu Patagonie, vlhké a subtropické v severovýchodní části země a teplé až subtropické, ovšem s mírnými zimami, na severozápadě. Směrem na jih jsou teploty nižší a prší zde větší část roku. Od listopadu do května se průměrná teplota pohybuje okolo 23°C a od června do září okolo 12°C.

V Buenos Aires jsou letní měsíce velmi horké a většina obyvatel míří hned po vánocích na pláže nebo do hor, a tak v lednu a únoru je město poloprázdné. Zima je příjemná, jen v červenci a srpnu se mohou objevit studené poryvy větru nebo krátké ale prudké deště.

Měna

Oficiální měnou je argentinské peso. 1CZK = 6.7ARS (1.5.2007 - Aktuální kurz).

Bankovky v oběhu jsou: 2,5,10,20,50 a 100 peso. Mince jsou: 0,05, 0,10 0,25, 0,50 a 1 peso.

Časové zóny

V zimě je tu o 3 hodiny méně oproti GMT, v létě o 5 hodin méně.

Předvolba

Předvolba při mezinárodních hovorech do Argentiny je : 54

Historie – důležité letopočty

1516	Objevení Río de la Plata (Stříbrné řeky) Španěl Juan Díaz ze Solís, padl v boji s Indiány v ústí řeky
1536	Pedro Mendoza zakládá osadu Santa María del Buen Ayre (později Buenos Aires)
1551	Kolonisté přicházející z Peru zakládají první stálou španělskou osadu Santiago del Estero
1776	Španělský král Karel III jmenuje Buenos Aires hlavním městem vicekrálovství Rio de la Plata, které představují současná teritoria Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie
1806-1807	Britové okupují Buenos Aires
1810	Zatímco napoleonská vojska okupují Španělsko, v Buenos Aires se vytvoří národní shromáždění (Junta Grande) a 25. květen se slaví, jako den Den deklarace nezávislosti.
1816	9. července – na kongresu v Tucumánu vyhlášena nezávislost země
1817	Národní hrdina José de San Martín vede argentinské vojsko k vítězství u Chacabuco a Maipú
1821	Založení univerzity v Buenos Aires
1826-1827	Bernardino Rivadavia se stává prezidentem a je vyhlášena jednotná ústava
1829-1832	Guvernérem Buenos Aires je statkář Juan Manuel de Rosas
1835-1852	Rosas znovu nabývá neomezené moci v Buenos Aires
1852	Rosas je poražen vojskem Uzquizy v bitvě u Caseros.
1853	Vyhlášení Celonárodní Ústavy, kterou se řídí celé země mimo Buenos Aires. Hlavním městem je až do roku 1861 Paraná
1862	Hlavním městem země se opět stává Buenos Aires
1865	Trojkoalice – Brazílie, Argentina a Uruguay vyhlašuje válku Paraguayi. Paraguay je poražena v bitvě u Yatay
1869	Podle prvních odhadů má Buenos Aires 178 000 obyvatel a celková populace Argentiny vzrostla na 1,8 milionů
1879	Julio A. Roca rozšiřuje hranice směrem na jih při tzv. Conquista del Desierto (dobytí pouště) a v podstatě tak vyhubí původní indiánské obyvatelstvo, dochází k osídlení i Patagonie
1910	Oslava prvního století nezávislosti. Argentina patří mezi nejbohatší země světa
1916-1930	Občanské radikální unie se dostává k vládě a v letech 1916-1922 a 1928-1930 je prezidentem země Hipólito Yrigoyen
1943	Státní převrat, k vládě se dostává GOU (Grupo de Oficiales Unidos – skupina spojených úředníků) a Juan D. Perón se dostává do čela Úřadu práce a sociální péče
1945	Juan D. Perón se stává ministrem obrany, podává demisi a je uvězněn, následně osvobozen a jsou vyhlášeny generální volby
1946	24. února je Perón spolu se svojí ženou Evou Duarte (Evita) zvolen za prezidenta Argentiny
1947	oficiální založení Perónovy politické strany
1952	Evita umírá na rakovinu
1955	konflikt mezi vládou a církví, Perón je svržen Eduardem Lonardi
1955-1981	období plné zvratů, na prezidentském křesle se střídají vojenští generálové. Roku 1976 se prezidentem na krátký čas stává opět Perón, ale 1. července umírá
1982	Generál Galtieri se snaží zachránit vládu, která nemá žádnou podporu, vojenským výbojem na Falklandské ostrovy, které jsou od roku 1833 pod vládou Britů. 14. června je Argentina poražena
1983	Po porážce v Atlantiku se hroutí současná vláda a prezidentem se stává Raúl Alfonsín, představitel Radikální občanské unie
1989	Radikální občanská unie prohrává volby a prezidentem se stává Carlos Saúl Menem, představitel perónistů
1992	Podepsáná smlouva o rovnosti pesa a amerického dolaru, obnovení vztahů z Velkou Británií
1994	Ústavodárné shromáždění mění některé body ústavy, umožňuje např. znovuzvolení prezidenta
1999	Prezidentem se stává Fernando de la Rúa
2001	Fernando de la Rúa podává demisi kvůli protestům lidu z důvodů zvyšující se chudobě
2002	Prezidentem je jmenován peronista Dulhalde
2003	Při nových prezidentských volbách se Carlos Saúl Menem vzdává svých hlasů ve prospěch Néstora Kirchnera