Nejlépe popsal emoce, které se návštěvníka zmocňují při poznávání Patagonie, britský přírodovědec Charles Darwin. Po návratu do Anglie, po pěti letech strávených na hranici Beagle, napsal: "Při vzpomínkách na moji cestu, se mi často vybavují patagonské planiny, jsou to mnohdy strašlivé a naprosto neužitečné obrazy.. Jak je jen možné, že tato ohromná krajina se tak hluboko vryla do mé mysli?"
Od dob Darwina navštívilo Patagonii mnoho zahraničních spisovatelů. V 19.stol. napsal William Henry Hudson sbírku popisných básní o patagonské fauně a flóře, která nese název "Zahálení v Patagonii".
Nejznámějším dílem současnosti o zdejší krajině je asi soubor reportáží s místními obyvateli od Bruce Chatwina, který tak nejlépe vystihl ducha této oblasti: "Následující den, když jsme přejížděli poušť, jsem ospale pozoroval cáry mraků, které stříbřily oblohu, šedozelená moře keřů, které se strážily celou cestu, bílý prach, který se na horizontu zvedal ze solných jezer, zemi a oblohu, které zanikaly v nedostatku barev."
Podle některých historiků, je název Patagonie odvozen od velkých noh zdejších domorodců: pata (noha) a gón (přípona vyjadřující zvětšování).
O tom, že se jedná o skutečné pustiny svědčí i hustota obyvatel na jeden km čtvereční (3 obyv./1 km2) . Pro srovnání hustota osídlení v Buenos Aires je 2500 obyv./1km2. Nalezneme tady jen dvě hlavní silnice: Silnici číslo 40, která kopíruje Andy a silnici číslo 3, která sleduje rozmanité pobřeží, mezi těmito silnicemi existují spoje, které jsou jen zřídka asfaltované. Návštěvník si tak vždy musí zvolit mezi pohodlnější a delší cestou nebo kratším trajektem plným výmolů.
Galové a Patagonie
Patagonie se podobá stepi - z velké části pustá a bičovaná neúprosným větrem. Jak je tedy možné, že by za sebou někdo nechal úrodná údolí a zelené kopce Walsu, aby se natrvalo usídlil na takovémto místě? Galové přicházeli v letech 1865 - 1914, utíkali před situací, která panovala ve Walsu. Do nové země přicházeli s příslibem velkolepých ekonomických příležitostí (které se později ukázaly jako přehnané) a z velké části, aby si zachovali svou tradiční víru a jazyk. Změny, které v 19.stol. vyvolal Průmyslová revoluce, uštědřili Galům ránu pod pás -ceny dopravy zemědělských produktů na trh mnohonásobně vzrostly, pastvy byly oploceny a začalo vykořisťování zemědělců, kteří nebyli přímými vlastníky půdy. Arogantní angličtí úředníci stále více zasahovali do veřejného života Galů, až se ti rozhodli emigrovat.
